Praha není jen úžasné historické město s nepřeberným množstvím památek, excelentní gastronomií, srdečnými obyvateli a s širokou nabídkou nejrůznějších akcí. Je také moderním a inovativním vědeckým hubem. V mnoha oborech, jakými jsou například umělá inteligence a robotika, biomedicína, nízkouhlíkové technologie, datové technologie či vybraná kreativní odvětví, Praha vyniká a nabízí tak ideální příležitosti pro konání takto tematicky zaměřených kongresů a konferencí.
Ve 30. vydání Prahy Inovativní se dozvíte, jak talenty z Prahy mění svět a co Praha dělá pro podpoření vědeckého pokroku. Nejnovější objevy v léčbě HIV nebo prodloužení životnosti fotopřepínačů Vám představíme společně s tipy na vědecké akce a interaktivní projekty v Praze.
Podpora slibuje vědcům jednodušší start
V České republice se inovace ve vědě podporují v současnosti především legislativně.Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nabízí vědcům jednodušší nastartování kariéry. Pomoc přinese například v počáteční fázi se zapojením vědců do projektů formou kariérních programů, zjednoduší proces uvádění poznatků do praxe a vlivem nových programů podpory v krizovém režimu přinese do vědeckých kariér větší jistotu a efektivitu.
Jak vylepšit každodenní život v Praze? Nejlepší řešení a odpověď na tuto otázku hledali porotci inovačního maratonu Nakopni Prahu 2025. Ocenění a finanční podporu pro rozvoj svého inovativního nápadu získala česká dvojice Petr Kocián a Antonín Forst s projektem NavigAR. Pomocí rozšířené reality by lidé mohli snadněji navigovat svůj pohyb nejen v prostorách pražského metra, ale i v rámci přestupů na jiné prostředky hromadné dopravy. Řešení zohledňuje nejen domácí pražské obyvatelstvo, ale také zjednodušení orientace pro turisty. Jiné projekty se zaměřovaly například na zefektivnění pouličního osvětlení nebo zavlažování v Praze. Poskytnuté projektové a finanční prostředky mají za cíl podpořit realizaci vítězných nápadů.
O vědcích a podnikatelích z Prahy je opět slyšet i za hranicemi
Vybudovat startup, který bude oslovovat velké zahraniční firmy – přesně to se podařilo jedné ambiciózní mladé podnikatelce, která pochází z Prahy. V hektickém prostředí San Francisca, po boku investorských hvězd se podnikatelské příležitosti chopila Pavla Bobošíková. V průběhu covidové pandemie založila startup WFHomie, zaměřený na pomoc firmám, k udržení firemní kultury při práci z domova. Se svými službami v průběhu krátkého času oslovila klientelu velikánů jako je Google, Meta nebo Firefox.
Po třech letech působení v Kanadě startup prodala firmě GoCo sídlící v technologickém centru Silicon Valley. Sama teď sídlí v San Franciscu, kde vede program pro rozvoj startupů v kapitálovém fondu Neo. Prestižní firma si vybírá nové talenty velice pečlivě – octnout se mezi těmi, se kterými fond Neo spolupracuje, je dle některých těžší než dostat se na univerzity zvučných jmen, jako Harvard nebo Yale.
Praha dobývá svět i na poli zdravotnictví. Virolog a biochemik Tomáš Cihlář, absolvent Vysoké školy chemicko-technické (VŠCHT) v Praze, se podílel na vývoji injekce pro prevenci viru HIV, která již byla doporučena ke schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Látka lenakapavir, obsažená v tomto léku, dokáže chránit před nákazou po dobu téměř půl roku. Přípravek již dostal schválení od regulačních orgánů USA a na trh vstupuje pod názvem Yeztugo. V boji proti nemoci AIDS by mohl hrát zásadní roli, pracuje se tudíž na jeho cenovém zpřístupnění pro zranitelné skupiny pacientů.
Až do morku molekul
Z milisekund se staly i desítky hodin. Průlomová novinka, kterou má „na svědomí“. pražský tým VŠCHT a Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR, zcela změnila pohled na dosavadní práci s fotopřepínači – molekulami, které pod světlem zásadně mění své vlastnosti. Doposud dokázaly molekuly v tzv. tripletových stavech setrvat pouze několik milisekund, tým pod vedením Petra Kovaříčka z VŠCHT však vyvinul zcela nový typ přepínačů, kterým „tripletovou životnost“ navýšil i na desítky hodin. Své uplatnění najdou tito vytrvalci na mnoha pracovištích i díky své cenové dostupnosti, ale důležitým přínosem budou hlavně pro medicínu. Po ozáření světlem dokážou generovat reaktivní kyslík, který likviduje i ty nejodolnější bakterie.
Zefektivněním medicínských procesů se zabývali i vědci z laboratoře Tomáše Pluskala z ÚOCHB. Vůbec poprvé se jim podařilo sestavit komplexní soubor dat o chování molekul při hmotnostní spektrometrii, procesu, který odhaluje složení chemických látek. Rozsáhlá spektrální knihovna MSⁿLib přináší mnohonásobné rozšíření dosavadních záznamů jednotlivých látek. Vědci zároveň urychlili i samotný proces jejich analýzy. Tento krok umožňuje snazší sdílení poznatků mezi vědci v tomto odvětví a zrychluje postupy v jejich výzkumu.
Co se chystá?
Věda je na novinky bohatá a stále hledá nové způsoby, jak se o ně podělit se světem. Ke konci listopadu se v Praze uskuteční šestý ročník konference Science Communication tentokrát zaměřený na netradiční kreativní metody v PR ve vědě a výzkumu. 26. listopadu vystoupí hosté jako David Mareš a Pavlína Konopáčová z Technické univerzity v Liberci nebo Julie Nekola Nováková a Věra Ondřichová z Akademie věd. Kromě hlavních řečníků konference se v programu objeví i flash talks – krátká vystoupení účastníků, kde se podělí o vlastní zkušenosti z realizace kreativních přístupů v komunikaci vědy.
Akademie věd připravuje naučnou stezku „science centrum pod širým nebem“. Areál Akademie v Praze 8 oživí interaktivní exponáty, které veřejnosti umožní seznámit se s aktuálními výzkumy místních ústavů. Cílem je zpřístupnit vědu široké veřejnosti. Návštěvníci budou mít možnost navrhovat vylepšení stezky do budoucna vlastní nápady.
Zajímají Vás další novinky ze světa inovací? Prohlédněte si naše předešlá čísla Prahy Inovativní: