Praha není jen úžasné historické město s nepřeberným množstvím památek, excelentní gastronomií, srdečnými obyvateli a s širokou nabídkou nejrůznějších akcí. Je také moderním a inovativním vědeckým hubem. V mnoha oborech, jakými jsou například umělá inteligence a robotika, biomedicína, nízkouhlíkové technologie, datové technologie či vybraná kreativní odvětví, Praha vyniká a nabízí tak ideální příležitosti pro konání takto tematicky zaměřených kongresů a konferencí.
Ve 31. vydání Prahy Inovativní se dozvíte, na čem pražští vědci a inovátoři právě pracují a jak jejich objevy pomáhají posouvat medicínu, technologie i další obory kupředu.
Česko na cestě k AI excelenci
Doposud jsme o probíhajících lokálních výzkumech a aktivitách v oblasti AI neměli ucelené záznamy, ale to se teď mění. Česká národní AI platforma představila v pražském Planetáriu první komplexní mapu České AI, unikátní databázi všech klíčových hráčů z celé republiky. Již při svém spuštění obsahovala téměř 500 subjektů a 70 případových studií - 300 z nich v Praze – a poskytuje tak přehled o celém českém AI ekosystému.
Další globální změnou je implementace AI Aktu, která byla na úrovni evropské unie schválena v roce 2024. Tu připravilo v průběhu roku 2025 MPO a schválila ho vláda. Jednotná legislativní pravidla pro bezpečné používání umělé inteligence by měla vejít v platnost v srpnu 2026.
Na podporu startupů a nových AI projektů se vyčlenila i finanční podpora. V rámci dotačního programu TWIST byla vyhlášena ke konci loňského roku výzva na podporu vývoje umělé inteligence a mezi 48 projektů se rozdělilo až 800 milionů Kč. Z pražských subjektů, jež se o podporu ucházeli, ji získali například Rossum Czech Republic, Safetica či Machine Learning Prague. V Praze sídlícímu Evropskému centru pro digitální inovace v oblasti umělé inteligence a strojového učení na ČVUT (EDIH CTU) byla navíc v programu Digital Hub prodloužena podpora o další tři roky. Hodnocení projektu tak potvrdilo jeho dlouhodobý přínos pro Evropu.
Hvězdy české AI scény - osobnosti a projekty, které se nejvíc prosadily v různých oblastech AI a ti, kdo nejvíce přispěli k jejímu rozvoji, byli znovu oceněni v šesti kategoriích na AI Awards. Cenu za dlouhodobý přínos si odnesl profesor Hynek Heřmanský, držitel mnoha světových ocenění za svou práci v klíčové disciplíně AI – rozpoznávání řeči. Největším pozitivním společenským dopadem vynikla Katedra sociální práce Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Ve vzdělávání se prosadila iniciativa AI dětem, která má zásluhy o zavedení kurikula umělé inteligence pro základní a střední školy.
Kde AI pomáhá
Umělá inteligence v medicíně dokáže překonat lidské oko během několika vteřin. Vývojáři z Neurona Lab vytvořili s pomocí neurologů z motolské nemocnice software, který by měl rychleji a přesněji rozpoznat přítomnost Alzheimerovy choroby. Zároveň již pracují na nástroji, který rychleji určí nežádoucí účinky biologické léčby a zachytí i mozkové mikrokrvácení.
AI šetří čas v medicinském oboru kromě lékařů také například IT technikům. Balíček AI řešení mezinárodní certifikace MDR od českého startupu Carebot, značně zjednodušuje analýzu rentgenových snímků. Carebot tak rozšířil svůj rozsah z detekce plicních patologií na celkem sedm radiologických aplikací.
Průlomové pražské projekty mění svět nanodiamantů, plazmatu, ale i zkoumání vesmíru
Rychleji, levněji a lépe se v Česku budou nově vyrábět „kvantové“ nanodiamanty. A to především díky metodě Pressure and Temperature Qubits (PTQ). Mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Petra Cíglera z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR se povedlo proces jejich výroby více než tisíckrát zrychlit a novou metodou jej provést zkrátit na pouhé čtyři minuty.
S matematikou propojil fyziku matematický analytik Eduard Feireisl, kterému se v rámci výzkumu výzkumu podařilo vyvinout úplně nový matematický model stlačitelné tekutiny. Ten umožňuje realističtější popis chování plynů jako je atmosférický vzduch. Kromě přesnějších předpovědí extrémních meteorologických jevů lze model stlačitelné tekutiny využít i při studiu plazmatu, v oblasti vývoje fúzních reaktorů nebo v astrofyzice.
České metody a přístroje vzbuzují rozruch i v zahraničí. Z Akademie věd putuje přístroj SELINA až do amerického NASA! SELINA je kompaktní urychlovač prachových částic, který byl vyvinut v Ústavu fyzikální chemie AV ČR a vědcům v zámoří by měl pomoci lépe porozumět vlivu kosmických srážek.
Jiným zahraničním prvenstvím, které sklidila česká věda, je vítězství v soutěži Dream Chemistry Award. Dr. Vít Svoboda z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha oslovil porotu svým novým způsobem výpočtů a technik pro vytváření ultrarychlých kvantových počítačů a stal se vůbec prvním Čechem, který tuto prestižní soutěž vyhrál.
Kam kráčí česká medicína?
Bojovat proti času se rozhodl vědecký tým z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR pod vedením bioložky Heleny Fulkové. V rámci experimentu se jim povedlo zvrátit poškození DNA, která se objevují na starších vajíčkách, u nichž by mohlo docházet ke vzniku genetických poruch nebo kompletní zástavě jejich vývoje.
V Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR pokračuje výzkum v boji proti rakovině. O biotechnologickou firmu Taveren Therapeutics, na jejímž založení se ÚOCHB podílel a která se na léčení rakoviny zaměřuje, projevují zájem mnozí američtí investoři. Zakladatelkou firmy a průkopnicí originální metody léčby je Dr. Zuzana Kečkéšová, která se již roky věnuje výzkumu faktorů bránících usazování rakovinných buněk v lidských tkáních.
Přesné určení prostorového uspořádání molekuly RNA dosud patřilo k nejsložitějším výzvám molekulární biologie. V Biotechnologickém ústavu AV ČR vyvinuli platformu zaměřenou na rozluštění tzv. 3D kódu RNA. Na poli molekulární genetiky je pak výsledkem spolupráce dvou pracovišť AV ČR: Ústavu molekulární genetiky a Biofyzikálního ústavu pod vedením Lukáše Čermáka a Hany Polášek-Sedláčkové objev „bezpečnostního vypínače“, který v buňkách funguje jako ochranný mechanismus DNA a brání jejímu poškození.
Při sepsi, infekci krve, která se nezastavitelně rozšiřuje a kde každá minuta může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí, je klíčové zjistit jejího spouštěče co nejdřív. Česká firma DIANA Biotechnologies vyvíjí PCR testy pro identifikaci nejčastějších původců sepse a pilotní testování naznačilo, že úspěšně. Nové testy z Diany totiž dokážou ve srovnání s konkurencí odhalit téměř dvojnásobné množství původců sepse.
Kdo si hraje, nezlobí
Na ČVUT se výzkumníci zaobírali dětským učením a vyvinuli způsob sběru dat o nadání a rozhodovacích schopnostech dětí zábavnou formou. Děti v interaktivní hře Zoo vedou rozhovory s podivnými zvířátky v neznámém prostředí a pohybují se pouze dle svých instinktů.
Zajímají Vás další novinky ze světa inovací? Prohlédněte si naše předešlá čísla Prahy Inovativní: