Praha není jen úžasné historické město s nepřeberným množstvím památek, excelentní gastronomií, srdečnými obyvateli a s širokou nabídkou nejrůznějších akcí. Je také moderním a inovativním vědeckým hubem. V mnoha oborech, jakými jsou například umělá inteligence a robotika, biomedicína, nízkouhlíkové technologie, datové technologie či vybraná kreativní odvětví, Praha vyniká a nabízí tak ideální příležitosti pro konání takto tematicky zaměřených kongresů a konferencí.
Ve 32. vydání Prahy Inovativní se dozvíte, o nejnovějších technologických i vesmírných objevech pražských vědců, plánech na vybudování evropské AI gigafactory a miliardových investicích, které podpoří český inovační ekosystém.
Praha se stává domovem unikátních vědeckých přístrojů
Výzkum v oblasti extrémně nízkých teplot získal v Praze obrovskou posilu. Společným úsilím Matematicko-fyzikální fakulty UK a Akademie věd ČR byl v Troji spuštěn přístroj na zkapalňování helia, který v Česku nemá obdoby. Přístroj navíc funguje vysoce efektivně, jelikož umožňuje výzkumníkům zachytávat odpařené helium z předchozích experimentů a rovnou ho recyklovat pro další použití. To laboratořím otevírá cestu k novým kryogenním experimentům, pokročilému výzkumu materiálů i zkoumání kvantové turbulence.
Do Prahy míří i další celoevropský unikát. Společné výzkumné středisko JRC Evropské komise vůbec poprvé přesouvá aparaturu pro výzkum povrchů (SSLS) do členské země EU. Praha vyhrála výběrové řízení na přesun přístroje a laboratoř se tak přesouvá do Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Česko je díky tomu v oblasti jaderné bezpečnosti a výzkumu povrchů materiálů zase o krok blíže světové špičce.
Přiblížení světovému výzkumu by mělo pomoci i pokračující úsilí o vznik AI gigafactories. Jedno z plánovaných pěti center by totiž mělo mít své částečné zázemí v Jílovišti u Prahy. Bývalý vládní zmocněnec Jan Kavalírek, nyní vůbec první společný ambasador pro AI za region CEE, má za úkol v Bruselu vyjednat uskutečnění tohoto ohromného projektu. Evropská komise prý navíc již předběžně souhlasila s rozdělením jedné z gigatováren mezi Česko a Polsko. Tento ambiciózní plán znamená další krok Prahy mezi absolutní elitu v oblasti AI rozvoje.
Průlomové pražské objevy opět obohacují svět vědy i technologií
Výzkumníci z Matematicko-fyzikální fakulty UK a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR dosáhli dalšího vesmírného úspěchu. Jako první na světě objevili blesky na Marsu! Týmy se též dlouhodobě podílejí na nejrůznějších kosmických projektech a aktuálně vyvíjejí špičkové přístroje pro nově chystanou misi M-MATISSE. Pokud bude schválena, vyrazí v roce 2037 k Marsu dvojice nových sond, které posunou detekci blesků a výzkum atmosféry, ionosféry či magnetosféry Marsu na zcela novou úroveň.
Zásadní prvenství zaznamenala i pražská společnost Agnostix. Na trh přišla s nástrojem Defender, který aktuálně jako jediný v Česku sleduje a odhaluje rizika chatbotů a voicebotů. Pomocí analyzátorů rozpoznává úniky citlivých údajů, hlídá neetické či dokonce nelegální chování a škodlivou aktivitu automaticky klasifikuje.
Jak si ale stojíme v globální technologické soutěži? Hloubková analýza Technologické agentury ČR a společnosti UNICO měla za úkol zjistit, jak si Česko vede v porovnání s globálními technologickými trendy, v jakých oborech exceluje a kde má naopak rezervy. Analýza na základě srovnání patentových dat prokázala, že Česko rozhodně nezaostává za zbytkem světa. V oblastech jako jsou polovodiče nebo environmentální a řídicí technologie se dokonce držíme mezi absolutní špičkou.
Nové organizace pomohou s rozvojem vědy, dostupné budou i nové investice
Kromě nových idejí a vynálezů vznikají v českém technologickém ekosystému i nové organizace. Příkladem je Constriq, oficiálně první spin-off projekt Fakulty stavební ČVUT a celkově šestý za celou univerzitu. Firma zaměřená na digitalizaci budov výrazně usnadní nejen přípravu rekonstrukcí, ale i předdemoliční audity.
Pozadu nezůstává ani Akademie věd ČR, která se pyšní zcela novou akciovou společností. Přichází tak s novým způsobem, jak propojit svět špičkové vědy a výzkumu se soukromými investory. Cílem přitom není pouze jednorázová finanční podpora projektů, ale především další dlouhodobý rozvoj projektů včetně těch komerčního charakteru. Hned v počáteční fázi společnost podpoří deset mimořádně nadějných projektů sumou s potenciálem pro reálné využití a šancí prosadit se na globálním trhu, a to sumou v celkové hodnotě 30 milionů korun.
Česku se nadále také daří lákat zahraniční investice do kvalitních inovativních projektů. Potvrzují to výsledky agentury CzechInvest za rok 2025, kdy se jí podařilo zprostředkovat 25 projektů v celkové hodnotě 26,4 miliardy Kč. Investoři reagují i na nástroje jako jsou cílené investiční pobídky a v dlouhodobém měřítku finanční podpora čím dál častěji směřuje do technologicky náročných oblastí výroby s velkým důrazem na automatizaci procesů.
Pro získání finanční podpory je pro Česko klíčové prosadit se mezi světovými konkurenty, což se loni podařilo i v soutěži ERC Synergy grants. Celkem 66 týmů a 239 vědců si během následujících šesti let rozdělí 684 milionů eur. Do Prahy pak putují granty hned na dva projekty:
- Výzkum genetiky (Akademie věd ČR): Leoš Valášek a Julius Lukeš se budou podílet na zkoumání specifické genetické poruchy, která stojí až za 11 % všech genetických onemocnění člověka.
- Politika a konflikty (Ústav mezinárodních vztahů a Orientální ústav AV ČR): Clément Steuer a Jane Zouplna s kolegy z Bruselu blíže prozkoumají interakce mezi politickými stranami a sociálními konflikty na Blízkém východě a v zemích severní Afriky.
V neposlední řadě mezi oceněnými najdeme i chemičku Jana Roithovou, která dlouhodobě působí na Radboud University Nijmegen v Nizozemí. O přínosné vědecké projekty českých expertů tak ani letos nebude nouze.