20 let v Evropské unii z pohledu kongresového průmyslu

Dvě zdánlivě nesouvisející věci – členství České republiky v Evropské unii a kongresový průmysl – mají společného více, než je na první pohled zřetelné.

Česká republika se spolu s dalšími devíti státy připojila k Evropské unii (EU) 1. května 2004 a jednalo se do té doby o největší rozšíření unie za dobu od vzniku celého uskupení. Během 20 let mělo členství významný vliv i na kongresový průmysl Prahy, a to hned v několika konkrétních případech.

Česká předsednictví v Radě Evropské unie

Veškeré členské státy se postupně každého půl roku střídají v takzvaném předsednictví Rady EU. Skrze to poté, v jednoduchosti řečeno, zajištuje předsedající stát hladký chod celé unie. O tom, která země bude předsedat radě nerozhoduje žádná volba, ale pravidelná rotace. Česká republika měla za dobu svého členství možnost Radě předsedat už dvakrát. K oběma předsednictvím, jak je obvyklé, se samozřejmě vázalo kromě jiného i velké množství mezinárodních konferencí, zasedání a dalších navazujících akcí.

První předsednictví Českou republiku čekalo už pět let po jejím přijetí do Evropské unie, a to konkrétně v první polovině roku 2009. Mezi tehdejší hlavní body diskuze patřila energetika a ekonomická krize. V rámci Českého předsednictví se v republice uskutečnilo celkem 550 zasedání a konferencí, z čehož 101 bylo oficiálních, centrálně zajišťovaných, v rozsahu 30 až 450 delegátů. Součástí bylo i sedm vrcholných summitů (například mezi EU a USA, Čínou, Kanadou či Japonskem). Mimo Prahu se uskutečnilo pouze 70 akcí celoevropského významu. V průběhu předsednictví do republiky přicestovalo více než 30 tisíc převážně zahraničních delegátů a programu se v ČR zúčastnilo 3 730 novinářů, z čehož více jak dva tisíce přicestovali ze zahraničí. Náklady na zajištění předsednictví byly vyčísleny na zhruba 3,25 miliardy korun, z čehož zhruba dvě miliardy byly čerpány z rozpočtu Všeobecné pokladní správy a zbytek pak z rozpočtů jednotlivých ministerstev.

V rámci rotace vyšlo druhé předsednictví na Českou republiku v druhé polovině roku 2022. Hlavní událostí celého předsednictví byl pak takzvaný Pražský summit – historicky první setkání Evropského politického společenství. Toho se zúčastnilo celkem 43 představitelů států Evropy a 1 200 novinářů. Po celé ČR se uskutečnilo 314 akcí, které přivítaly více než 35 tisíc akreditovaných účastníků. Převážná většina z nich se uskutečnila v Praze a zhruba pět desítek pak v ostatních krajích republiky. Náklady se vyšplhaly na 2,03 miliardy korun.

Evropské instituce v Praze

Dvě proběhlá předsednictví však nepředstavovala jediný zdroj kongresových a konferenčních akcí navázaných na členství České republiky v EU. Vzhledem k němu se může Praha, potažmo celá Česká republika, ucházet i o umístění významných unijních institucí. Své sídlo tak v české metropoli našla například Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) včetně centrály navigačního systému Galileo či Výzkumné a inovační centrum pro vyspělou průmyslovou výrobu (RICAIP). Obě výzkumná střediska v Praze pravidelně pořádají hned několik expertních konferencí s mezinárodním významem. Začlenění do EU české vědě pomohlo bezesporu i s ohledem na počet vědeckých pracovníků. Těch ze zemí unie je tu aktuálně přes 3 300. Naopak čeští vědci se v hojné míře zapojují do různých evropských projektů, kde kromě výzkumu a vývoje též prezentují výsledky českého bádání. Tím posilují nejen pozitivní vnímání české vědy v zahraničí, ale také povědomí o Praze jako sídlu prestižních vědeckých institucí a potenciálním dějišti odborných setkání.

Dostupnější možnosti uspořádání odborných akcí

Vstupem České republiky do Evropské unie se organizátorům akcí nejen ze zemí EU zjednodušila práce a uspořádat kongres či konferenci například v Praze pro ně tak najednou bylo o něco snazší. Na co konkrétně měl vstup ČR do EU vliv?

-          volný pohyb osob – mezi členskými státy Evropské unie neexistují hranice, a delegáti tak nemusejí řešit dodatečnou administrativu spojenou s pasovými kontrolami;

-          jednotný trh – díky konkurenci na volném vnitřním trhu unie dochází ke zlevňování cen produktů a služeb. Snahou je též dokončit i takzvaný digitální trh, v rámci kterého se například již sjednotili roamingové služby telefonních operátorů;

-          společná měna – ačkoliv Česká republika doposud nezavedla společnou evropskou měnu Euro, již brzy po vstupu do EU bylo běžně možné v Praze touto měnou u obchodníků zaplatit;

O tom, že se zájem o uskutečnění mezinárodních asociačních akcí v Praze po vstupu ČR do Evropské unie zvýšil, svědčí i statistiky Mezinárodní kongresové asociace ICCA (International Congress and Convention Association). Podle nich se v Praze v období pěti let před přijetím do unie uskutečnilo 267 mezinárodních asociačních akcí, zatímco pět let po vstupu to bylo již 415 akcí. Mezi těmito dvěma obdobími tak v Praze došlo k nárůstu asociačních kongresů a konferencí o 55,4 procent.