Praha Inovativní XVIII
Praha není jen úžasné historické město s nepřeberným množstvím památek, excelentní gastronomií, srdečnými obyvateli a s širokou nabídkou nejrůznějších akcí. Je také moderním a inovativním vědeckým hubem. V mnoha oborech, jakými jsou například umělá inteligence a robotika, biomedicína, nízkouhlíkové technologie, datové technologie či vybraná kreativní odvětví, Praha vyniká a nabízí tak ideální příležitosti pro konání takto tematicky zaměřených kongresů a konferencí.
V osmnáctém vydání Vám nabídneme další novinky ze světa české vědy, nové objevy a vznikající instituce. Podíváme se, jak Česko rozšiřuje své vzdělávací základny, jak bude financovat nové projekty a jakým způsobem dává najevo své úspěchy světu.
Česko otvírá další nová vědecká centra
V Praze pokračuje expanze vědeckého výzkumu. Pražský magistrát na začátku června slavnostně otevřel nové vzdělávací centrum HW Lab v Kongresovém centru Praha na Vyšehradě. Nové centrum bude sloužit hlavně základním a středním školám, pro lepší propojení školáků a pedagogů s technologiemi. Studenti zde objeví rozšířenou a virtuální realitu, stroje numerického řízení, 3D tiskárny a seznámí se s robotikou. Různé plánované workshopy mají pomoci technickému rozvoji i v profesním světě. Technologické vzdělávání v Praze je tak znovu o krok dál.
Český vědecký výzkum ale rozšiřuje své působení i za oceán, konkrétně do Spojených států amerických. Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky jako jedna z nejúspěšnějších českých výzkumných institucí zde založil svou laboratoř. Podle webu VědaVýzkum.cz je také první z českých vědeckých institucí, která svou pobočku staví v srdci vědeckého výzkumu v Bostonu. Ve společnosti institucí jako je Harvardova univerzita, Massachusettský technologický institut (MIT) a Centrum klinické medicíny v Bostonu, bude mít nová pobočka možnost sledovat trendy a objevy přímo z jejich ohniska vzniku. Nové zázemí ve Spojených státech by se dále do budoucna mělo rozšířit o jednu až dvě nové laboratoře.
Zahájena byla i realizace projektu Biocentrum v rámci Kampusu Albertov, a to již v dubnu tohoto roku. Moderní vzdělávací centrum bude podle informací webu VědaVýzkum.cz zaměřené na biomedicínu bude kromě učeben a poslucháren disponovat specializovanými laboratořemi a konferenčními prostory.
České inovace představené světu a jejich finanční podpora
České vynálezy a inovace se používají po celém světě. Druhé vydání katalogu Czech Strategic Technologies – CST tak představuje české technologie a vynálezy světu a připomíná české úspěchy. Jak informovali Novinky.cz, know-how z různých oborů sepsáno do 300 stránek v anglickém jazyce získalo i on-line verzi která bude průběžně aktualizována. První kopie již putovaly na zdravotní kongres do Ženevy, na misi Senátu do Egypta, dále do Libanonu, Turecka, Spojených arabských emirátů a za oceán do Kanady a Spojených států amerických.
Na otázku, jak bude Česko financovat nové projekty a nové start-upy již známe odpověď. Z prostředků Národního plánu obnovy ČR vznikne podle zpravodajského webu Hrot24 první fond rizikového kapitálu v Čechách pro podporu projektů z oblasti umělé inteligence, technologií a kyberbezpečnosti. Spravovat jej bude společnost Tensor Ventures, kterou vybral Evropský investiční fond. Cílovou sumou je částka 1,25 miliardy korun, kterou chce fond využít k investici do dalších zhruba 50 start-upů během následujících pěti let.
České objevy pro lepší budoucnost
Nového přelomové objevu v oboru nanobiotechnologie se podařilo dosáhnout týmu Petra Šulce. Vytvořili syntetické DNA molekuly, které se umí samostatně poskládat do trojrozměrné nanomřížky. Šulc pro web Wired.cz uvedl že doufá v možnost využití nanomřížky jako metamateriálu pro optické procesory a rychlejší zpracování optického signálu. Pozornost směřuje i na aplikaci tohoto objevu v medicíně.
Česko se v posledních letech prosazuje i v kosmickém průmyslu. V Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského (Akademie Věd České republiky) vědci Anatolii Spesyvyi a Ján Žabka s kolegy vynalezli přístroj SELINA o který projevil zájem americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Podle webu VědaVýzkum.cz se pořizovací cena přístroje pohybuje kolem 10 milionů korun a vynálezci mají v plánu jej prodat pro posílení jejich pozice jakožto excelentního výzkumného pracoviště.
Pomocí umělé inteligence dnes můžeme zjistit jaké účinky můžou mít určité bílkoviny. Výzkumný tým z Českého institutu informatiky robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze modeloval struktury bílkovin složených z jednotlivých aminokyselin a zkoumal vazby mezi jednotlivými proteiny, jak na sebe reagují a jak je lépe navázat díky změnám aminokyselin v nich. Umělá inteligence nově pomůže rychleji identifikovat které části bílkoviny se musí změnit, aby došlo k lepší vazbě. Tento proces tak ušetří čas zdravotníkům, kteří v laboratoři a z miliard možností změn aminokyselin vybere ty, co zlepší vazbu bílkovin. Tato nová metoda by se měla podle informací webu Rozhlas.cz uplatnit při vývoji nových léků a při výzkumu Alzheimerovy choroby.
Služba monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS) poskytuje důležité informace o pylové situaci po celém světě. Česká společnost IQVIA zaměřená na zlepšování zdravotnictví využívá tyto údaje pro pochopení a identifikaci enviromentálních faktorů ovlivňujících zdraví a zkoumá korelaci mezi prodejem léků na alergii a únikem pylu. Vlivem klimatických změn se prodlužují pylové sezóny a výskyt alergických reakcí se zvyšuje. Data, která sbírá Copernicus, pomohou lépe předvídat výskyt a zvládat průběh alergií.
Zajímají Vás další novinky ze světa inovací? Prohlédněte si naše předešlá čísla Prahy Inovativní: