Praha Inovativní XXV
Praha není jen úžasné historické město s nepřeberným množstvím památek, excelentní gastronomií, srdečnými obyvateli a s širokou nabídkou nejrůznějších akcí. Je také moderním a inovativním vědeckým hubem. V mnoha oborech, jakými jsou například umělá inteligence a robotika, biomedicína, nízkouhlíkové technologie, datové technologie či vybraná kreativní odvětví, Praha vyniká a nabízí tak ideální příležitosti pro konání takto tematicky zaměřených kongresů a konferencí.
25. vydání Prahy Inovativní opět přináší přehled úspěšných pražských a českých vědeckých projektů, informuje o praktickém využití umělé inteligence napříč různými obory, osvětluje přínosy českých vědců na poli biotechnolegií a osvětluje, jak Praha podporuje inovace na svém území.
Česká věda slaví úspěchy
A to i na mezinárodním poli. Jeden z nejuznávanějších vědeckých magazínů světa – Science, vyhlásil žebříček 10 největších vědeckých objevů za rok 2024 a mezi nimi se umístily i dva české, jak informuje web ČT24. Hned první místo žebříčku za průlomový objev patří injekční léčbě HIV, přičemž za jejím vývojem stojí i český biochemik a virolog Tomáš Cihlář. V top 10 se pak umístil i objev vědců z Fyzikálního ústavu AV ČR, kteří spolu se svými zahraničními kolegy popsali třetí druh magnetů – takzvané altermagnety.
Významných pokroků dosáhla česká věda i v jiných oborech. Česko například nedávno vypustilo do vesmíru svou největší družici SATurnin-1, která má podle informací ČT24 sloužit k obraně a bezpečnosti a jejím úkolem bude též pořizovat snímky planety. Družici představili zástupci pražského Výzkumného zkušebního a leteckého ústavu (VZLU).
Umístit Česko a Prahu na mapu vědeckého světa má i projekt LASER-PRO. Nové konsorcium celkem 18 partnerů nejen z Česka má podle webu VědaVýzkum.cz proměnit high-tech průmysl pomocí pokročilých laserových technologií. O průlom, tentokrát v oblasti solárních panelů, se postaral i Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR ve spolupráci s výzkumníky z Linköpingské univerzity ve Švédsku. Díky vzájemné spolupráci vytvořili organické solární články, jejichž výroba je nákladově daleko výhodnější a ekologičtější než výroba tradičních křemíkových panelů. Oproti nim jsou nové panely též daleko lehčí, a tím se pro ně otevírají zcela nové možnosti použití.
Umělá inteligence je v Praze jako doma, doslova
Pražská Univerzita Karlova se totiž nedávno stala hlavním koordinátorem projektu otevřených jazykových modelů pro AI využitelných pro komerční, průmyslové i veřejné služby. Díky tomuto sdílení by se Evropa měla stát konkurenceschopnější oproti ostatním regionům.
V oboru AI rozhodně nezaostává ani další pražská univerzita – ČVUT. Vědci z Fakulty elektrotechnické vytvořili nový algoritmus a regulaci pohybu, díky nimž může robot přirozeně a bezpečně interagovat s člověkem, a to takzvaně reaktivně, tedy na základě okolních vjemů. Dlouhodobým cílem tohoto výzkumu je vytvořit humanoida, který bude adekvátně reagovat i v nepředvídatelných, těžko programovatelných, prostředí, jako jsou například naše domácnosti. Jednou by se tak, podle webu Wired.cz, mohli tito roboti stát našimi společníky a pečovateli ve stáří. S tím, aby se vývoj v podobných oblastech nezastavil, má pomoci i nový magisterský obor na ČVUT - Učitelství elektrotechniky a kybernetiky pro střední školy. Ten má vychovávat novou generaci učitelů právě pro tyto obory. Fakulta ve spolupráci s dalšími pražskými partnery rovněž podle informací IT webu Lupa.cz otevírá placený obor prg.ai Master zaměřený čistě na rozvoj v oblasti umělé inteligence.
Pražská vědecká scéna pomáhá s pokrokem v oboru biotechnologií
Umělá inteligence našla využití též v objevování nových molekul. Jak informuje zpravodajský web ČT24, pražské ČVUT spolupracuje na mezinárodní úrovni s dalšími 14 výzkumnými organizacemi po celém světě na tom, aby za pomoci AI objevily, ale i vyvíjeli, nové přírodní molekuly. Využití by nové molekuly našly například kosmickém výzkumu, na poli udržitelnosti či ve vývoji léčiv.
Když už je řeč o vývoji léčiv, pražští vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR nedávno rozluštili klíčový molekulární mechanismus, díky kterému vytváří příroda specifický typ antibiotik. Tento objev by měl především pomoci při výrobě antibiotik nové generace, a tím pomoci řešit problém rezistence na aktuálně používaná léčiva.
V progresu na poli biomedicíny by navíc mělo přispět i nově vznikající úložiště dat z biomedicínského výzkumu, které vzniká pod taktovkou Univerzity Karlovy a pražského Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Vzhledem k tomu, že úložiště je součástí celoevropské platformy, získají podle webu VědaVýzkum.cz, čeští vědci přístup nejen k lokálním medicinským datům, ale i k těm mezinárodním.
Podpora inovací na prvním místě
Veškeré zmíněné pokroky patří dozajista k těm klíčovým, které se odehrávají v pražském inovačním rybníčku. Inovace se však neodehrávají výlučně v renomovaných institucích s dlouhou tradicí, ale v případě Prahy i v nově vznikajících start-upech a spinoffech. Právě na jejich podporu cílí Pražský inovační institut, který letos slaví páté výročí od svého založení. Za dobu své existence uskutečnil pro Prahu projekty za více než 260 milionů korun. Kromě toho institut uspořádal i 10 vlastních velkých konferencí a spoluorganizuje konference jako biotechnologický kongres Prague Bio, investorský sněm Engaged, Vodafone Nápad roku či Tech Happy Hours. Praha se o podporu inovací stará nejen prostřednictvím podpory Pražského inovačního institutu, ale též konkrétní finanční podporou jednotlivých inovačních akcí. V letošním roce například podpoří sumou šesti milionů korun osm inovačních akcí, mezi které patří například Dny AI 2025 v Praze, Future Port Youth 2025 či Týden inovací.
Zajímají Vás další novinky ze světa inovací? Prohlédněte si naše předešlá čísla Prahy Inovativní: