Praha není jen úžasné historické město s nepřeberným množstvím památek, excelentní gastronomií, srdečnými obyvateli a s širokou nabídkou nejrůznějších akcí. Je také moderním a inovativním vědeckým hubem. V mnoha oborech, jakými jsou například umělá inteligence a robotika, biomedicína, nízkouhlíkové technologie, datové technologie či vybraná kreativní odvětví, Praha vyniká a nabízí tak ideální příležitosti pro konání takto tematicky zaměřených kongresů a konferencí.
Ve 29. vydání Prahy Inovativní se dozvíte, jak Češi pomáhají hledat novou Zemi a napodobit zatmění Slunce. Zjistíte, že čeští vědci umí bojovat proti FOMO, analyzovat neverbální komunikaci, číst buněčnou komunikaci nebo zlepšit zdraví mozku. Představíme vám také robota s mystickým jménem Helhest či novou metodu recyklace vzácných zemin.
Pražská stopa ve vesmíru
Věděli jste, že nedávno proběhlo zatmění Slunce? A ne tak ledajaké. Evropská vesmírná agentura (ESA) totiž oznámila, že se jí povedlo za pomoci dvou družic vytvořit zatmění uměle, přičemž první družice zakryla Slunce a druhá sloužila k zaznamenání sluneční korony. Právě na vývoji optických komponent druhé družice se podíleli i pražští vědci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). O vývoj hardwaru a softwaru se čeští vědci (konkrétně z Astronomického ústavu AV ČR) starají i v jiném vesmírném projektu ESA s názvem PLATO, který od roku 2027 začne hledat v kosmu planety podobné Zemi.
Do vesmíru však Češi neposílají pouze své technologie, ale za dva roky se tam chystá i český astronaut Aleš Svoboda. Ten mimo jiné v mikrogravitaci provede hned 14 experimentů a otestuje přístroje, které pro tuto misi připravili čeští vědci. O jednotlivých projektech píše web E15.cz.
Přímo na Zemi pak probíhá další vesmírný výzkum – a to týkající se složení a původu částic, které tvoří kosmické záření přilétající z vesmíru. Mezinárodní výzkumný tým, který se zaobírá touto záhadou fyziky, vede Jakub Vícha z pražského Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ten nedávno přišel s přehodnocením stávajících modelů interakcí částic, což výrazně změní interpretaci naměřených dat.
Bezpečnost generativní AI, analýza neverbální komunikace či boj proti FOMO – s tím vším zvládnou pomoci nová řešení českých vědců
Bezpečnost generativní AI nenechává spát nejednoho experta, a tak není divu, že byla i tématem prestižní soutěže Amazon Nova AI Challenge, které se zúčastnilo více než 90 univerzitních týmů z celého světa. Pražský kodérský tým Alquist Coder složený ze studentů Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze si navíc z tohoto klání odnesl krásné stříbrné místo.
Pražské AI scéně se však daří i v mnoha dalších projektech. Za zmínku určitě stojí hned tři nové počiny:
- startup Waypoint AI Američanů Steva a Liama Boogara, kteří se rozhodli ve spolupráci s Tomášem Polívkou přenést svůj projekt právě do české metropole a zaměřit se na vývoj nástroje, který za pomoci umělé inteligence zefektivní informační tok mezi týmy v IT společnostech;
- startup Nonverbia stojící za vývojem softwaru, který za pomocí AI zvládne z videozáznamu přečíst a zanalyzovat řeč těla a upozornit na neverbální projevy značící při osobní schůzce například nějaký problém;
- a v neposlední řadě startup Aim vytvářející vlastního AI agenta, který zvládne třídit informace a doručovat čtenáři pouze ty relevantní, čím pomůže předcházet informačnímu zahlcení i FOMO syndromu.
Právě rozvoj výpočetní infrastruktury pro AI je také jednou z priorit Ministerstva průmyslu a obchodu, které se nyní uchází o umístění AI Gigafactory v Praze – obrovského počítačového centra, jejichž výstavbu plánuje Evropská Unie.
Jak si přečíst buněčnou komunikaci či zlepšit zdraví mozku?
Pozadu ale nezůstává ani výzkum na poli medicíny. O českých expertech bylo v poslední době slyšet hned při několika příležitostech. Například pražská firma Tolion Health, která spouští mobilní aplikaci Tolion Brain Coach, se spojila s výrobcem chytrých hodinek Garmin a společně poskytnou uživatelům predikci a doporučení ohledně zlepšení zdraví mozku.
Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze zahraničí také nedávno popsali způsob komunikace mezi buňkami, a to i těmi rakovinnými. Díky „čtení této komunikace“ tak mohou vědci nejen lépe pochopit, v jakém stádiu dané onemocnění je, ale též tuto komunikaci použít jako nosiče léčiv, což představuje oproti standardní chemoterapii výrazně vyšší komfort pro pacienta a méně vedlejších účinků.
Výrazného úspěchu se pak dočkala česká molekulární biologie. Evropská organizace pro molekulární biologii, která sdružuje přes dva tisíce špičkových vědců a vědkyň z celého světa, kteří jsou do organizace zvoleni na základě svých mimořádných vědeckých úspěchů, se rozrostla o 69 nových členů, včetně dvou Čechů – Jana Konvalinky, ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a Pavla Plevky, strukturního biologa z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity.
Zacíleno na pohyb
Kromě čtení buněčné pošty se čeští vědci aktuálně věnují i řízení pohybu elektronů v pevných látkách, což napomůže například k mimořádně přesnému zkoumání struktury jednotlivých materiálů.
Řízení pohybu, byť více viditelnému, se věnovala i další skupina odborníků. Tentokrát z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Místní vědci totiž sestavili robota s mytickým jménem Helhest, který bravurně zvládá obtížný terén a unese i těžká břemena, což ho činí ideální volbou například pro pátrací a záchranné mise.
A u pohybu zůstaneme částečně i v samotném závěru tohoto vydání Prahy Inovativní. Pražští vědci totiž vynalezli unikátní způsob, jak udržitelně recyklovat vzácné zeminy, jejich těžba a výroba je za běžných podmínek velice neekologická. Díky nové metodě se dají recyklovat například i kovy, které se ve velké míře využívají v elektromobilech.
Zajímají Vás další novinky ze světa inovací? Prohlédněte si naše předešlá čísla Prahy Inovativní: