Praha není jen úžasné historické město s nepřeberným množstvím památek, excelentní gastronomií, srdečnými obyvateli a s širokou nabídkou nejrůznějších akcí. Je také moderním a inovativním vědeckým hubem. V mnoha oborech, jakými jsou například umělá inteligence a robotika, biomedicína, nízkouhlíkové technologie, datové technologie či vybraná kreativní odvětví, Praha vyniká a nabízí tak ideální příležitosti pro konání takto tematicky zaměřených kongresů a konferencí.
27. vydání Prahy Inovativní Vás vtáhne do světa technologií a medicíny. Jaké špičkové projekty se stěhují do Česka a které české talenty naopak dobývají svět? Neuniknou Vám ani novinky z vesmíru a to nejnovější z české robotiky.
Praha jako technologická Mekka?
Prestižní evropský projekt EuPRAXIA (European Plasma Research Accelerator with eXcellence In Applications) zamíří do Česka! Výzkum zaměřený na vývoj kompaktních a vysoce výkonných elektronových urychlovačů, které využívají pokročilé technologie laserového a plazmového urychlování, si jako svou hostující infrastrukturu, kromě italského Frascati, zvolil laserový institut ELI Beamlines sídlící nedaleko Prahy. Tomu se tak otevřou dveře v nejpokročilejších oblastech aplikovaného výzkumu.
Velký úspěch zaznamenala také dvojice českých studentů, mezinárodní cenu Earth Prize si tento rok zasloužil projekt začínajících vědců Tomáše Čermáka a Anny Podmanické. Projekt PURA přichází se způsobem, jak se zbavit až 98 % bakterií ve vodě užitím plazmy, a to vše během pouhých tří minut.
Zahraniční uznání českých vynálezů přichází i v podobě mezinárodních certifikací. Ladislav Semetkovský, zakladatel firmy Primoco, po letech příprav získal certifikaci, která jeho bezpilotním letounům otevírá dveře k armádám členským státům NATO. Jeho bezpilotní letadla dokážou vydržet ve vzduchu 15 hodin a uletí až 1 800 kilometrů. Přestože nyní spolupracuje s armádami, Semetkovský nadále trvá na tom, že jeho drony nebudou nosit zbraně, nevylučuje však jejich využití v konfliktních oblastech. Do budoucna pracuje například na propojení bezpilotních letounů s umělou inteligencí nebo na rozšíření své výrobní linky a výcviku do zahraničí.
Dvakrát měř…, aneb čeští vědci zlepšují měření hned v několika oblastech
Vesmír je pro lidstvo jedna velká záhada. Postupně se jej ale snažíme zkoumat i měřit. Co konkrétně ale můžeme měřit? Jednou z nejzáhadnějších částic ve vesmíru je neutrinum. Svou nenulovou hmotností svědčí o dřívějším průběhu neznámých fyzikálních procesů ve vesmíru. Ve svém experimentu jeho hmotnost měřili vědci z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a došli k nejnovějšímu výsledku menšímu než 0,45 elektrovoltu. Toto zjištění je klíčové pro určení celkové hmotnosti vesmíru a pochopení základních fyzikálních procesů.
Zkoumání vlastností vesmíru u hmotnosti nekončí. Mezi základní veličiny, které můžeme měřit patří i vzdálenost, a právě tou se v souvislosti s vesmírem zabýval tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Takzvaný Hanbury Brown-Twist efekt bylo dosud možné pozorovat jen na jedné frekvenci. Tým ale vyvinul spektrometr, který je schopen zachytit HBT efekt i na pěti frekvencích neonu najednou, čímž přispěl k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů.
Česká stopa ve světě
V Česku o nich mnoho lidí neslyšelo ale v Americe udělali díru do světa. Dva mladí Češi Jakub Suchánek a Ronald Luc se spojili při svých studiích se Singapurcem Keefem Waynem Teo a dnes mají svůj start-up, Fabrica AI – softwarovou platformu, která bude navrhovat roboty různých talentů podle popisu zadavatele. Pilotní verze již byla spuštěna probíhá testování. Fabrica AI zároveň vyvíjí nejen software ale i hardware – tedy vlastní roboty, jejichž prodej finančně přispěje k vývoji hlavního zaměření start-upu.
Robot se ale může učit i jinak. Chcete z něj udělat například lakýrníka? Práci mu jen předveďte! S tímto inovativním přístupem přišla zakladatelka pražského start-upu RoboTwin Megi Mejdrechová. Díky umělé inteligenci, která pohyby pracovníka sama přepíše do instrukcí, není třeba specialisty, který by robota musel složitě programovat. Šetří se tak čas i peníze.
Českou stopu tvoří v zámoří i Martin Tolar, americký neurolog českého původu. Dlouhodobě se věnuje zdraví mozku s hlavním fokusem na Alzheimerovu chorobu. Potýkat se s tímto závažným onemocněním není lehké a většina případů se začne řešit až ve chvíli, kdy je pozdě. Aplikace, kterou Martin Tolar se svým týmem vyvíjí, bude pracovat s příznaky a pomocí AI a personalizované medicíny se jí pokusí předcházet.
V mnoha případech však prevence nestačí a nastupuje léčba nemoci. Jak ale při vývoji léků postupovat tak, aby léčiva nepoškozovala játra? Tomu se věnoval mezinárodní výzkumný projekt PRO-EURO-DILI-NET, do kterého byl zapojen i tým Laboratoře biofyziky AV ČR. V rámci projektu byly vytvořeny jaterní organoidy – miniatury lidských jater – díky kterým lze snáze simulovat reakci lidského těla a zároveň minimalizují potřebu testování na zvířatech. Projekt též přispěl k vytvoření prvních společných směrnic diagnostiky a léčby lékového poškození jater.
Technologických vynálezů a teorií v Česku neustále přibývá a dostávají se i do povědomí mezinárodních institucí jako je například NASA. Ta před pár měsíci svými daty potvrdila jednu zásadní teorii pocházející od českého týmu. Jakub Cehula, doktorand pražského matfyzu, se podílel na zkoumání toho, kde se ve vesmíru tvoří zlato nebo jiné těžší kovy. Výsledkem zkoumání byla teorie tvrdící, že tzv. magnetary – neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, vyvrhávají kusy své hmoty do okolí. K tomu dochází jednou za několik let během erupcí v Mléčné dráze. Během erupce se pak reakcí hmoty tvoří těžší prvky, jako je i již zmíněné zlato.
Zajímají Vás další novinky ze světa inovací? Prohlédněte si naše předešlá čísla Prahy Inovativní: