Praha není jen úžasné historické město s nepřeberným množstvím památek, excelentní gastronomií, srdečnými obyvateli a s širokou nabídkou nejrůznějších akcí. Je také moderním a inovativním vědeckým hubem. V mnoha oborech, jakými jsou například umělá inteligence a robotika, biomedicína, nízkouhlíkové technologie, datové technologie či vybraná kreativní odvětví, Praha vyniká a nabízí tak ideální příležitosti pro konání takto tematicky zaměřených kongresů a konferencí.
Ve 33. vydání Prahy Inovativní se dozvíte, jak se Česko zapojuje do jednoho z největších evropských vědeckých projektů současnosti, proč by český potenciál mohl do budoucna ležet v oblasti clean tech, jaké nové technologické a robotické iniciativy vznikají v Praze nebo jak domácí vědci posouvají hranice medicínského výzkumu i umělé inteligence.
Stane se Praha technologickou Mekkou?
V Evropě aktuálně několik zemí usiluje o vznik zařízení, které může pomoci objasnit vznik vesmíru a jeho raná stádia vývoje. Jde o jeden z největších evropských vědeckých projektů současnosti, tzv. Einsteinův teleskop. Vybudování observatoře v hloubce až 300 metrů pod zemí, určené k detekci gravitačních vln, představuje projekt v hodnotě přibližně 61 miliard Kč. V březnu proto ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR v Praze proběhlo setkání předních evropských expertů na výzkum gravitačních vln. Česko sice novým domovem teleskopu nebude, do projektu se však aktivně zapojuje prostřednictvím Akademie věd ČR a dalších čtyř českých univerzit. Událost tak znovu potvrdila pozici Prahy jako významného centra evropské vědy a ukázala potenciál české expertízy.
Pohled do vesmíru nás však nemine, jelikož družice AMBIC, která je součástí projektu Česká ambiciózní mise, by měla být uvedena do provozu v roce 2030. Smlouvou to stvrdili zástupci Evropské kosmické agentury a VZLU AEROSPACE (Výzkumný a zkušební letecký ústav), kteří tak chtějí vytvořit prostor pro český kosmický rozvoj. Nová družice bude na nízké oběžné dráze do 550 kilometrů pořizovat až 400 snímků za den.
V Praze se též rodí technologie, která nachází využití především v moderní medicíně, zájem o ni však mají i firmy z filmového průmyslu či vývojáři obranných dronů. Technologie Redcap od společnosti Riden Technologies umožňuje bezztrátový přenos obrazu s minimální latencí mezi 10 a 50 milisekundami. Redcap má být nasazen do 20 operačních sálů a zaujal i norskou společnost zaměřenou na odhalování nádorů a onemocnění trávicího ústrojí.
Praha ale není jen centrem vesmírných a digitálních technologií. Český potenciál by do budoucna mohl ležet také v oblasti clean tech. Diskutovaným tématem je proto i dekarbonizace a její aplikace do průmyslové výroby. Česko aktuálně vyváží produkty tohoto charakteru v hodnotě přes 1,2 bilionu korun. Průmyslový sektor proto hledá příležitosti v technologiích, po kterých bude do budoucna vysoká poptávka. Pokud se podaří vytvořit podmínky pro jejich rozvoj a získání tuzemského know-how, má Česko a Praha nakročeno dopředních řad tohoto odvětví.
Technologická agentura ČR svým novým projektem láká světovou vědeckou špičku do Česka. V rámci 17. veřejné soutěže programu SIGMA – dílčí cíl 2 vznikl projekt Industrial Chairs. Ten má za úkol propojit spolu akademické talenty, byznysy a zahraniční experty, z nichž většina si za svá působiště volí právě hlavní město. Projekty lze ze státního rozpočtu financovat v maximálním podílu 60 % a na jeden projekt lze získat dotaci až 42 milionů korun.
Nově v Praze
Propojení odborníků a sdílení znalostí je výzvou i v oblasti humanoidní robotiky. V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) v Praze proto vzniklo nové Interdisciplinární centrum humanoidní robotiky (ICHR), které propojí odborníky na robotiku a AI s experty na právo, etiku či design interakcí člověka s robotem. Cílem je vytvořit prostor pro bezpečné testování a rozvoj nových technologií i studentských projektů.
ČVUT ale založením ICHR nekončí, v rámci Fakulty informačních studií otevřela nový magisterský program visual computing a game design. Nová specializace by studenty měla nejen posunout ve světě herního designu, ale propojit je s odborníky kteří již teď vedou řadu vývojářských projektů.
Z počítačů do reality a naopak. V Praze vznikla platforma, která kombinací umělé inteligence s virtuální realitou posouvá lidské učení o krok dál. Studio Yord vyvinulo tzv. Training Experience Platform (TEP), která Vám na základě scénářového rámce simuluje například přijímací pohovor, testuje prezentační dovednosti nebo pomáhá záchranářům Červeného kříže připravit se na různé krizové situace.
Poznejte nadějné mladé vědce
Rok uplynul a prestižní ceny Wernera von Siemense znovu ocenily mladé vědce, studenty a pedagogy z přírodovědných a technických oborů. Ze 662 přihlášených projektů porota vybrala 22 oceněných, kteří si rozdělili 1 milion korun. Hlavní cenu za nejvýznamnější výsledek v základním výzkumu získal Martin Kozák z Univerzity Karlovy. Právě Univerzita Karlova byla mezi českými institucemi nejúspěšnější, a to i díky Adéle Šimkové z Přírodovědecké fakulty, která vyhrála kategorii za nejlepší disertační práci i ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce.
Medicinský výzkum v Praze opět přinesl přelomové novinky
Čeští vědci z Akademie věd ČR v Praze a Českých Budějovicích se podíleli na mezinárodním výzkumu, který přinesl průlomové poznatky ve strukturní biologii. Díky metodě IncelluloED odpadá nutnost složitě izolovat proteiny nebo vytvářet velké krystaly mimo jejich přirozené prostředí, což byl dosud jeden z hlavních limitů výzkumu. Tento přístup tak otevírá nové možnosti nejen pro základní výzkum fungování buněk, ale i pro vývoj léčiv, kde je přesné poznání struktury proteinů klíčové.
Jiné mozkové choroby, jako je třeba Alzheimerova nebo různé duševní nemoci, lze teď odhalit mnohem dříve, než se projeví. Milan Němý z ČVUT se pomocí umělé inteligence a magnetické rezonance snaží zachytit změny ve strukturách mozku dřív, než dojde ke změnám viditelným lidským okem. MRI snímky se tak pomocí umělé inteligence budou přetvářet na přehledné 3D modely.
Alzheimerovou chorobou se zabýval i česko-francouzský tým vědců, který nově popsal její počáteční fáze. Výzkum odborníků se zaměřil na protein tau, jehož chemická modifikace oslabuje ochrannou funkci neuronů. Vědci zjistili, že k rozkladu mikrotubulů dochází ještě před úplným odpojením proteinu tau, což posouvá hranice výzkumu raných stádií Alzheimerovy choroby i dalších neurologických onemocnění.
Posun nastává i v dalších oblastech medicínského výzkumu. Mezinárodní tým vědců pod vedením Lucie Láníkové z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objasnil příčinu vzácné dědičné erytrocytózy, která se projevuje nadbytkem červených krvinek.
Biomedicínský výzkum se stále více zaměřuje na co nejvěrnější napodobení procesů probíhajících v lidském těle. Výzkum publikovaný v časopise Nature Communications, na kterém se podíleli i Zdeněk Straka a Matej Hoffmann z ČVUT v Praze, se zaměřil na realistickou modelaci virových infekcí ve střevě. Vědci do laboratorních modelů orgánů přidali imunitní buňky, konkrétně makrofágy, díky čemuž mohou současně sledovat množení viru, imunitní reakci i zánětlivé procesy. Nový přístup by mohl pomoct lépe testovat léčbu zaměřenou nejen na samotný virus, ale i na reakci organismu.
Zajímají Vás další novinky ze světa inovací? Prohlédněte si naše předešlá čísla Prahy Inovativní: